Kolová — fotbal na kole

Představ si sálový fotbal. Teď hráčům seber nohy a posaď je na kola. To, co zbude, je kolová — mezinárodně známá jako cycle-ball, v německy mluvících zemích, kde se hraje nejvíc, jako Radball: dva na dva na hřišti 14 × 11 metrů, jeden míč, dvě branky, a míče se smí dotknout jen kolo nebo hlava.

Sport je starší než 140 let, má mistrovství světa a ligové soutěže, a přesto o něm mimo klubové haly skoro nikdo neslyšel. Tahle stránka ho vysvětlí za pár minut: pravidla, hřiště, míč, to dost zvláštní kolo — a odkud se to celé vzalo.

Kolová se hraje v hale na hřišti 14 × 11 metrů. To je rozměr pro mezinárodní soutěže; doma může být v obou směrech až o dva metry kratší. Pro srovnání: házenkářské hřiště o rozměrech 40 × 20 metrů je víc než pětkrát větší. Kolová se odehrává na velmi malém prostoru — a přesně odtud pochází její rychlost.

Kolem dokola běží 30 centimetrů vysoký mantinel skloněný ven. Drží míč ve hře — neexistuje vhazování ani pomezní čára, na které by se hra zastavila.

Branky jsou čtvercové, dva metry na dva. Před každou leží brankoviště, půlkruh o poloměru dva metry. Jen tam smí bránící hráč použít ruce.

Míč na kolovou se fotbalovému vůbec nepodobá. Má v průměru 17 až 18 centimetrů a váží 500 až 600 gramů — fotbalový míč, podstatně větší, váží jen kolem 430. Tenhle míč je tedy malý a těžký.

Důvod je uvnitř: ne vzduch, ale lisované zvířecí chlupy, většinou koňské žíně. Proto skoro neskáče a zůstává tam, kam byl zahrán. Nafouknutý míč by při každém doteku od předního kola odskočil; míč z žíní se dá vést, zastavit a přesně udeřit.

Nejznámější je kolová dvojic, o které tahle stránka dosud mluvila. Existuje i kolová pětic: pět hráčů v družstvu na házenkářském hřišti, dva poločasy po 15 minutách. Pár pravidel se liší — v brankovišti smějí být najednou nejvýše tři hráči jednoho družstva, hráč, který se dotkl podlahy, se musí jen vzdálit čtyři metry od míče, a trestný úder se zahrává ze sedmi metrů místo ze čtyř.

A nakonec je tu kolová šestic na trávě, která se hraje v létě venku na trávníku, se šesti hráči na každé straně.

V Česku kolovou zastřešuje Český svaz cyklistiky, v Německu Bund Deutscher Radfahrer a Rad- und Kraftfahrerbund Solidarität. Hraje se v klubech a ligách — většinou v obyčejných sportovních halách, často před skromným publikem, a téměř vždy rychleji, než to na první pohled vypadá.